PLAVČÍCI ZA KORMIDLEM - 17. - 24. 8. 2019

ŠIBENIK – KORNATI – DUGI OTOK – PAŠMAN – PRVIČ
Elan 444 Impression 2013

V srpnu 2019 jsem měl čest dělat skippera Markétě, jejím dětem Erikovi a Týně a jejím přátelům Tomášovi s Jitkou a jejich dětem Lukášovi, Matyášovi a malé Verče. Markéta je zkušená jachtařka, ale s ohledem na počet dětí a mořské premiéře ostatních, se rozhodla si vzít někoho k ruce, k lanům i kormidlu v přístavech. A já měl to štěstí, že její volba padla na mě. 🙂

SOBOTA – PŘÍJEZD
V pátek večer jsem naložil část posádky a z Prahy jsme vyrazili na noc směr jih. Po krátké spací zastávce na pumpě v Maďarsku jsme úspěšně dorazili do chorvatského Šibeniku. Tam na nás měla čekat loď Andrija, ale po delším čekání, jsme se v kanceláři Ankora Charter dozvěděli, že naším domovem na celý týden bude Paula. Naštěstí totožná loď, jen s jiným jménem. 🙂
Odpoledne dorazila druhá část posádky, Tomáš s Jitkou a jejich partou plavčíků, a následovalo již tradiční plnění lodi vším potřebným na celý týden, hlavně potápěčskou výstrojí pro všechny plavčíky a také nějakým tím jídlem a pitím. 🙂 Po úspěšném nalodění, odnošení prázdných kufrů a nezbytném přeparkování aut na bezpečné a hlavně levnější místo jsme dali rychlé pivko a kolem 18 hod hurá pryč z mariny. Přeci jen ty hromady lidí, kufrů a všeho bylo na jedno odpoledne až až. Po domluvě jsme vyrazili na blízký ostrov Prvič, do krásné zátoky Luka. Bohužel, všechny bóje byly obsazené, tak jsme nakonec šli na kotvu před městským molem. Noc byla klidná a ani jsme ráno nepřekáželi Jadroliniji.

NEDĚLE – PRVNÍ PLACHTĚNÍ
Nedělní ráno bylo krásné, plné slunce a tepla, ale bez větru. Po rychlé snídani vyplouváme na motor směr Žirje a po cestě se stavujeme na koupání a oběd. Děti se konečně přestávají nudit, protože koupání je nejvíc a jízda na motor nudááá. Po obědě se rozfoukává bríza do 10 uzlů, vytahujeme plachty a konečně umlčíme tu ubrblanou bestii. Plachtíme až k zátoce Vela Stupica na Žirje, kde chceme přenocovat. Po letmém pohledu na hromadu lodí, stěžňů a pravděpodobně davy Němců v zátoce měníme původní záměr a pokračujeme dále na Sever – směr ostrov Vela Smokvica, který leží jižně od ostrova Kornati. Užíváme si jachting co nejdéle, ale k večeru už startujeme motor, abych dorazili na kotviště alespoň za světla. Zátoka se skvělou konobou Piccollo je samozřejmě také plná, takže za šera házíme kotvu u vjezdu do zátoky, na 14 m hloubky. Po večeři vyrážíme na kontrolu zátoky a kafe. 🙂 Všude hromady lodí a lidí. Vypadá to, že místní od loňska zátoku nafoukli na dvojnásobek, ale kafe a Pelinkovac mají za rozumnou cenu, takže pohoda. 🙂 Večer uléháme celkem znaveni a Tomáš s Jitkou se už těší na východ slunce z vrcholu ostrova.

PONDĚLÍ – KOTVA NA DNĚ
Jitka s Tomášem a Markétou vyrazili dle plánu na nejvyšší vrchol ostrova ještě před východem slunce a vrátili se nadšení. Po snídani a ranním koupání se při odjezdu objevil malý problém. Kotva se zasekla na dně. Při vytahování jsme zjistili, že leží v téměř 20 m zaseklá o skálu / kámen (buď špatný odhad nebo nás to trochu sfouklo). Potopení k ní není reálné, dali jsme max. 10 m. Po dlouhém, ale neúspěšném zkoušení ji vycukat všemi směry a diskuzi s místními (získali jsme akorát kontakt na potápěče z Murteru), jsme se po krátké pauze rozhodli to ještě zkusit. Díky velké pomoci Tomáše, který se neustále a neúnavně potápěl co to šlo a navigoval, jakým směrem nejlépe cuknout a Markétě u kotevního vrátku se nám nakonec tu potvoru podařilo uvolnit. 🙂 Po cca hodině snažení a trpělivosti slavíme úspěch a odplouváme směr novým výzvám. 🙂

Nejdříve zastavujeme “za rohem” na koupání, v krásné zátoce s tyrkysovou vodou u ostrova Kameni Žakan a pak pokračujeme podél celých Kornat až k vysokým útesům ostrova Dugi Otok. Po prohlídce skal se přesouváme do vnitřní části, kde máme v plánu nocovat. Klasicky přijíždíme až kolem 19 hodiny, takže všude plno. Zajíždíme až na úplný konec zátoky, kde nakonec kotvíme kousek od konoby GO-RO na 4 m hloubky. Místo je krásné, ale GO-RO je jedna z nejpředraženějších, co jsem kdy v Chorvatsku viděl. Sem už příště rozhodně NE!!! Noc je klidná, teplá a uprostřed zalesněné zátoky jedna z nej.

Rád bych zde ještě jednou poděkoval celé posádce za snahu, trpělivost a bezvadnou spolupráci při uvolňování. DÍKY. 🙂

ÚTERÝ – KOUPÁNÍ, PLACHTĚNÍ A ZASE KOUPÁNÍ
Po vydatné snídani se vydáváme do zátoky k slanému jezeru Mir, vyvazujeme se na bóji a všichni kromě mě vyráží na prohlídku vysokých útesů a slaného jezera. Po tradičním koupání a obědě vyrážíme směr ostrov Iž. Projíždíme Malou Proversou a hned vytahujeme plachty, na které dojíždíme až téměř k cíli. Po prohlídce zátoky a obsazených bójích jdeme opět na kotvu. Po chvíli na nás přijíždí domácí z konoby, ať se posuneme dál, pokud nechceme přijít na večeři. Vzhledem k tomu, že jsme na poprvé nezakotvili úplně ideálně a čeká nás totální bezvětří, posouváme se o 100 metrů severněji, kde je i více místa. Kotva drží dobře, tak nám nic nebrání v koupání a pořádné porci výborných špaget s rajčatovou omáčkou, které připravil Erik. 🙂 Všichni vypadají unaveně, ale spokojeně.

STŘEDA – PŘÍPRAVA NA BÓRU
Dnes následuje zrychlený přesun do kryté zátoky Landin na ostrově Pašman, protože na noc je předpovězena bóra s nárazy až 25 uzlů, takže z preventivních důvodů se nechceme spolehnout na kotvu. Do zátoky dorážíme už kolem 13 hod a už dobrá polovina bójí je obsazená. Ve 3 hodiny už zbývá jen jedna volná. K obědu máme výborné pečené vepřové s červeným zelím a bramborovými gnocchi. Celé odpoledne trávíme koupáním, potápěním a kávičkou v blízké konobě Gajeta. I pivko mají dobré a studené. 🙂 Večer přichází předpovězená bóra, ale vzhledem k předem dobře vybrané zátoce je noc bez problémů. Sice foukalo 20 – 25 kts celou noc, ale díky velkému kotvícímu kvádru na dně, na který jsme vyvázáni, spím celkem dobře.

ČTVRTEK – MURTER / VODICE
Po trochu divočejší noci se přesouváme na plachty směr Vodice, kde nás musí kvůli pracovním povinostem opustit Jitka. Po dvou hodinách ve slabším větru balíme plachty a pokračujeme na motor. Času máme dost, takže zastavujeme na Murteru v zátoce Kosirina. O azurovém moři a zalesněném pobřeží ví evidentně všichni, protože během chvíle je zde plno. Po průjezdu zcela odhalené a prostorově výraznější “babči” na paddleboardu s vnukem v patách zjišťujeme, že nedaleko je nudapláž pro pokročilé. Hned musíme ztišit děti s jejich komentáři, protože paní akorát probírá s vnukem, že k večeři budou řízky. 🙂 I přes tyto důležité informace kluci neustále posouvají hranice svých potápěčských schopností a holky vylepšily jejich skoky – šipky k dokonalosti. 🙂
Po naplnění zátoky pokračujeme dál směr Vodice. Projíždíme okolo Tribunje, kde zastavujeme na poslední koupání pro Jitku a pak už směřujeme na nedalekou pumpu ve Vodici, kde nás Jitka opouští. Náš záměr, zůstat na městském mole 1-2 hod a dojít si na zmrzlinu, nám velmi rychle kazí místní maník s tím, že místo je jen pro ty co zůstanou přes noc. Nakonec nás tam nenechá stát ani na 10 minut, abychom mohli nalodit Toma s dětmi, kteří šli Jitku vyprovodit na bus. Domlouváme se, že je vyzvednu na pumpě, kde už ale je slušná fronta. Tom nakonec přemluví dva fešáky na motoráku a ti nám zbytek posádky přivezou. Děti nadšené. 🙂 Následuje přesu na motor na ostrov Prvič do zátoky Sepurine na kotvu. Od severovýchodu přichází fronta a postupně se zatahuje. Poslední sluneční den končí, ale pořád je krásně.

PÁTEK – DALŠÍ MARNÝ POKUS O RYBAŘENÍ
Vzhledem k tomu, že už je poslední den a my jsme kousek od Šibeniku, tak se věnujeme plachtění okolo Zlarinu a zkoušíme rybařit. I když vybavení máme a znám i místa, kde se vyskytují makrely i kranasové, nemáme opět štěstí. Odpoledne se potkávám s chorvatským kamarádem Vinkem a ani on něměl dnes záběr. Domlouváme se na kafe a přejíždíme do Žaboriče kde kotví. Zajíždíme před krásnou pláš v Žaboriči a kotvíme na 7 m. Zanechávám posádku na lodi, aby měli taky chvilku klidu, a odjíždím s Vinkem na jeho motoráku na kafe k Danimu, kde každý podzim začínáme snídani kávou před sběrem oliv. Jezdíme sem každý rok pomáhat sklízet olivy, abychom Vinkovi oplatili jeho ochotu nás brát v sezóně na ryby. 🙂 Nakonec dáme i pivko a Pelinkovac a domlouváme večeři na Prviči, kde má ženu se synem na výletě. Po návratu na loď se nad pevninou formuje pěkná bouřka. Sklízíme věci na lodi a připravujeme se na přesun. Bouřka jde naštěstí na sever po pevnině, takže využíváme její silný vítr a letíme s plným prádlem na Prvič. Vyvazujeme se na bóji, jen pár metrů od břehu a restaurace Punta, kam jdeme na poslední večeři.

SOBOTA – PŘESUN DO ŠIBENIKU A PŘEDÁNÍ LODI
Poslední večer se vydařil a brzy ráno se přesouváme do mariny Mandalina vzdálené cca 5 Nm odkud jsme před týdnem vypluli. Cesta je bezproblémová a tak před 8 ranní vyvazujeme loď na molo. Následuje už jen nošení věcí a předání lodi. Vše probíhá bez problémů, jan musíme doplnit 10L nafty, kterou jsme spotřebovali od čtvrtečního tankování. Marinero chce 10 HRK za litr, což je normální cena jako na pumpě, takže pohoda. Ač neradi, musíme se s Paulou rozloučit a vyrazit směr sever. 🙁